Otázka: Myslím tedy programuji

Každý člověk umí myslet, ale málo lidí umí profesionálně programovat, přitom myšlení to je programování, protože když myslíme, snažíme se naprogramovat to, co budeme konat. Proč je pro nás takovým problémem tedy naučit se programovat a programováním se živit? Programování mi připomíná někoho, kdo ze sirek sestavuje veliký model lodi a pomalu se musí sirka za sirkou lepit a tak trvá dlouho než je dílo hotové. Takto se ale veliké lodi nestaví, zde se používá jiná technologie, a o tom to je že technologie programování není dosud profesionální a je spíše pro kutily s velikou trpělivostí. Programování je zde krátce a tak jsme dosud nedokázali vytvořit moderní technologie, které bychom mohli použít pro programování. Je třeba programovat bez klávesnice, k programování bychom měli používat jenom mikrofon a dotykový veliký barevný LCD displej. Problém je tedy v tom, že dosud počítače, které k programování používáme, nemají inteligenci, je to jako když máte vysvětlit dítěti, že by mělo uvařit jídlo pro rodinu. Prodejci programů, jež jsou určené k programování se ani neobtěžují s lokalizací co našeho národního jazyka, z programování se takto stává moderní kouzelnictví. Výkon, současných více jádrových procesorů, už dostačuje k tomu, aby se do počítačů nainstaloval inteligentní operační systém, problémem je, že dosud programátoři neví, jak jej vytvořit. Inteligence u člověka vznikla díky problémům, s nimiž se on dlouho setkával a musel je řešit. Když má současný operační systém nebo program problém tak jej neřeší a zastaví se, problémy by počítač mohl odstranit, pokud by svobodně experimentoval a dobré zkušenosti si pamatoval. Je pravdou, že experimentování je spojené s chybami a velikým zatížením systému. Ano náš mozek využíváme z 90 % na experimentování proto je tak veliký, tvorové co nemyslí, se spokojí s malým mozkem. Aby se tedy inteligentní program nezahltil experimentováním, je nutné, aby on svoje experimentování, prováděl v rovině jádra problému a nezabýval se okrajovými problémy. To samé pochopitelně ale platí i pro jedince a společnosti, je třeba se zabývat jenom jádrem našich problémů a nezajímat se o okrajové problémy, jenom tak zde bude všude pořádek, čistota, spokojenost, bohatství pro všechny.