Otázka: plavani

Je to o psychice. Čím je člověk starší, tím má tu nedůvěru k vodě vrostlejší. Kdo se nenaučil do dvacítky bruslit, řeší ten samý problém. Naučit se to jistě dá, ale je to vlastně dřina a člověk dost často uvažuje o tom, zda to má ještě cenu. A to je problém druhý. Má matka plavat umí, plave však jen v místech, kde si je jista, že dosáhne nohou na dno. A tak plave do okamžiku, kdy ji upozorním, že je v místě hloubky a ona okamžitě začne tonout... Pak zjistí, že jsem ji obelhal a dostane se mi rodičovského pokarku. Plavání se dobře učí u moře, jsme tam poněkud lehčí. Přechod na sladkou vodu je pak snazší. Já jsem naučil plavat poměrně pozdě, dost dlouho jsem byl zklamán tím, že se nedá chodit po vodní hladině. Do vody jsem se propadl asi ve dvou letech a jistotu v plavání jsem získal až skokem do jezu na Orlici, ale to mi bylo již deset let. Dnes plavu bez problémů, strach pominul. Musím však přiznat, že bruslit jsem se nenaučil...

a co si myslite vyrazit s nekym do bazenu a tam se to naucit, nebo by treba bylo lepsi pockat az se otepli voda a naucit se to nekde v rybnice ....